Mapování digitálních potřeb Jihočeského divadla

Kateřina Švidrnochová

Za šest týdnů od prvního rozhovoru ke konkrétnímu plánu změn. Zmapovali jsme, jak velká kulturní organizace opravdu funguje: s tvrdými daty, jasnými prioritami a implementačním plánem.

2025–2026
Digital Needs Mapping & Service Design
Veřejná instituce

Výchozí situace

Jihočeské divadlo: přibližně 285 zaměstnanců, čtyři umělecké soubory, vzdělávací centrum. Komplexní organizace, kde se prolínají tvůrčí a provozní procesy desítek týmů.

Vedení vnímalo, že něco nefunguje optimálně. Organizace platila za digitální platformu, kterou část zaměstnanců nepoužívala. Existovalo podezření na duplicitní procesy a zbytečnou ruční práci. Chyběla ale tvrdá data: kde přesně jsou problémy, jak velké jsou a kde začít.

Co je Mapování digitálních potřeb?

Mapování digitálních potřeb není technický IT audit serverů a sítí. Je to systematický výzkum toho, jak lidé v organizaci reálně pracují: jak komunikují, jak sdílejí dokumenty, jak se domlouvají na změnách, kde ztrácejí čas.

Kombinuji metody z uživatelského výzkumu, service designu a change managementu. Výsledkem není jen seznam problémů, ale konkrétní plán, jak je řešit – s termíny, odpovědnostmi a realistickým odhadem náročnosti.

Jak mapování probíhalo

Mapování bylo rozdělené do několika kroků, které na sebe navazovaly a postupně odhalovaly, kde organizace ztrácí čas a kde mají změny největší dopad.

1. Dotazník

Připravila jsem strukturovaný dotazník mapující sedm klíčových oblastí: od vztahu k technologiím přes komunikaci a správu dokumentů po bezpečnostní návyky. Dotazník cílil na vedení a střední management. Vyplnilo ho 40 klíčových zaměstnanců, kteří mají přímý vliv na fungování procesů v organizaci.

2. Hloubkové rozhovory

Vedla jsem 17 hloubkových rozhovorů s cíleně vybranými zaměstnanci: od ředitelky přes vedoucí útvarů po řadové pracovníky. Celkem šlo o téměř 17 hodin nahrávek, ve kterých jsem detailně mapovala reálné pracovní procesy, bolestivá místa, komunikační vzorce i postoje ke změnám.

3. Křížová analýza

Nejcennější krok. Systematicky jsem propojila kvantitativní data z dotazníku s kvalitativními zjištěními z rozhovorů a hledala vzorce, které by při pohledu na jednotlivé zdroje zůstaly skryté.

Příklad: Dotazník ukázal, že prakticky celá organizace má problém s hledáním souborů. Teprve rozhovory odhalily příčinu: šest na sebe navazujících plánovacích dokumentů udržovaných ručně a nezávisle, s jedinou osobou schopnou provést komplexní změnu.

Na obrázku vidíte Customer Journey Map, kterou standardně vypracovávám při mapování procesů a hledání optimalizací.

Before
After

4. Doporučení a implementační plán

Z celé syntézy vzešlo 39 konkrétních doporučení. Žádné abstraktní „zlepšit komunikaci". Každé doporučení říká přesně, co udělat, kdo to má na starosti, do kdy a jaký to bude mít dopad.

Proč záleží na přesně měřených metrikách

Jedním z nejdůležitějších výstupů mapování jsou baseline metriky: přesně změřené hodnoty v klíčových oblastech, jako je adopce technologií, bezpečnostní návyky, spokojenost s nástroji nebo míra duplicitní práce.

Proč na tom záleží? Protože bez výchozího měření nedokážete:

  • Prioritizovat — rozhodnout, kam investovat nejdříve, na základě dat místo dojmů
  • Argumentovat — podložit žádost o rozpočet konkrétními čísly, ne pocity
  • Měřit pokrok — po implementaci změn mapování zopakovat a kvantifikovat posun

V případě Jihočeského divadla metriky odhalily překvapivé věci na obou stranách spektra. Některé ukazatele byly výrazně lepší, než vedení čekalo, například připravenost zaměstnanců na změny. Jiné byly alarmující a vyžadovaly okamžitou pozornost. Bez přesných dat by vedení řešilo to, co je viditelné, místo toho, co je skutečně kritické.

Výstupy projektu

Výstupem mapování nebyla jen analytická zpráva, ale sada konkrétních podkladů a nástrojů, se kterými může organizace okamžitě začít pracovat a postupně zavádět změny.

Analytická zpráva a implementační plán

Podrobná zpráva propojující data z dotazníku a rozhovorů. 39 doporučení, každé s popisem problému, navrženým řešením, hodnocením dopadu a náročnosti, odpovědnou osobou a termínem. Doporučení rozdělená do kategorií od kritických po strategické projekty.

Vizualizace procesů

Každý identifikovaný problémový proces jsem detailně popsala a vizualizovala. Procesní toky zachycuji v BPMN 2.0 diagramech, zkušenost lidí včetně emocí a bolestivých míst v journey mapách a interakce mezi rolemi v service blueprintech.

Takto vizualizované procesy jsou základem pro navazující designové workshopy a další techniky, které pomáhají změny co nejefektivněji zavést do praxe. Organizace nezůstane jen u popisu problému – dostane vizuální podklady, se kterými lze okamžitě pracovat.

Interaktivní dashboard a matice priorit

Místo statického PDF dostane vedení interaktivní webovou aplikaci s klíčovými metrikami, filtrovatelným přehledem doporučení a vizuální maticí priorit na osách dopad a náročnost. Na první pohled je zřejmé, kde začít.

Workshop pro tým

Čtyřhodinový facilitovaný workshop je přechodový bod od analýzy k akci. Zaměstnanci v pracovních skupinách sami identifikují řešení a přijmou za ně odpovědnost. Design workshopu přizpůsobuji úrovni účastníků: v divadle jsme pracovali s procesy a komunikací, ne s technickými tématy. Výstupem je akční plán s konkrétními kroky, garanty a termíny.

Co mapování přineslo

Díky mapování má Jihočeské divadlo tvrdá data místo dojmů, konkrétní plán s termíny a garanty a informační základnu pro rozhodování o rozpočtu. Vedení ví, kam investovat nejdříve a kde bude návratnost nejvyšší.

Organizace má identifikované ambasadory změn: konkrétní lidi s motivací a potenciálem vést digitální transformaci ve svých týmech. A díky měřeným baseline metrikám dokáže po zavedení změn posun objektivně vyhodnotit.

Co následuje: digitální mentoring

Na mapování navazuje mentoring – praktická podpora při zavádění změn. Provedu pracovní týmy jednotlivými implementacemi: od výběru nástrojů přes nastavení procesů po zaškolení klíčových uživatelů.

Mentoring zajistí, že doporučení nezůstanou na papíře.

Co to vyžaduje od vás?

Mapování trvá 6–8 týdnů, ale analytickou práci odtáhnu já. Vaši lidé investují minimum svého času:

  • Hodinový rozhovor s klíčovými zaměstnanci
  • 30 minut na vyplnění dotazníku
  • 4 hodiny účast na workshopu

To je vše. Sběr dat, analýzu, syntézu, vizualizace, implementační plán i přípravu workshopu zajistím já.

Z mé zkušenosti navíc platí, že už samotný proces mapování rozhýbává změny. Rozhovory a dotazník přivedou lidi k přemýšlení o vlastních procesech – a menší odsouvané problémy se začínají řešit ještě dřív, než dodám závěrečnou zprávu.

Proč pracovat se mnou

Výzkumné know-how. Kombinuji metody uživatelského výzkumu, service designu a change managementu. Pracuji podle vlastní metodiky prověřené v praxi, kterou kontinuálně vylepšuji.

Zaměření na lidi. Mapuji reálné chování zaměstnanců, ne teoretické workflow. Mapování je o procesech a lidech, ne o technologiích.

Vizuální a interaktivní výstupy. Journey mapy, BPMN diagramy, interaktivní dashboardy. Podklady, se kterými lze okamžitě pracovat dál.

Facilitace změny. Mapování je začátek. Workshop a mentoring zajistí, že se doporučení skutečně dostanou do praxe.

Chcete vědět, kde vaše organizace ztrácí čas?

Domluvme si nezávazný vstupní rozhovor. Projdeme vaši situaci a navrhnu, jak by mapování u vás mohlo vypadat.

Mgr. Kateřina Švidrnochová 

Jsem service designérka, learning designérka a strategická konzultantka. Patnáct let se pohybuji na hranici technologií a vzdělávání a pomáhám firmám propojit lidi, procesy a technologie. Vždy na míru, vždy s porozuměním tomu, jak to u vás opravdu funguje.

Kateřina Švidrnochová
Strategie • Design • Technologie
GDPR*
© 2026 svidrnochova.cz